Hastrman

Slunce na bezmračném nebi, v autě panuje pohodová atmosféra a navigace nás neomylně vede k areálu na kopci. Moje vzpomínky z poslední návštěvy lomu asi před 30 lety jsou víc než mlhavé a na chvíli zapochybuji, zda jsme skutečně na správném místě. Žádný plot ani pevná vrata tehdy vstupu nebránily. No nic - doba je jiná...

Zaparkujeme hned za vstupními vraty a natěšeni na blížící se ponory bez váhání míříme rovnou k vodě. "Halt!" Zastavuje nás hlasité halekání jakési slečny: "Musíte se nejdřív nahlásit a zaplatit vstup. Teprve pak se můžete podívat vodě!" Vracíme se tedy a dostáváme vysvětlení, proč ta přísnost - dokud se nezaregistrujeme, jsme považováni za potenciální zloděje potápěčských cajků! Navíc jsme nepozdravili šéfa základny, který svou funkci bohužel nemá napsanou na čele, a to se zde zřejmě netrpí. Podepisujeme prohlášení, že jsme "Tauchtauglich", tj. kvalifikačně i zdravotně způsobilí potápění. O naše kvalifikační karty nikdo nejeví zájem, ten se soustředí výhradně na inkaso 150 Kč za osobu a podpis stvrzující, že za všechno co se stane můžeme jen a pouze my. Hotovo! Konečně si můžeme prohlédnout, za co jsme vlastně zaplatili. Základna nabízí dobré zázemí: stoly ke kompletaci přístrojů, lavičky k pohodlnému převlékání i k odpočinku, nechybí věšáky na sušení výstroje. K dispozici je několik dobře upravených vstupů do vody, nehrozí tedy tlačenice jak je známe z německé Horky. Sociální zařízení je po ruce, možnost teplého i studeného občerstvení, krytý přístřešek pro hosty. Nabízí se i ubytování v chatkách a s tím související služby. Až na počáteční extempore vcelku příjemné zjištění...

Soukáme se do sucháčů a noříme se do chladivé vody hledat po dně rozmístěné atrakce. Pohybujeme se v hloubce kolem 10 m, když nacházíme první z místních zajímavostí. - protiletadlovou střelu. O kousek dál točíme koly automobilu Mercedes Benz spočívajícího na střeše a v zápětí se vynoří obrys hlavní atrakce lomu - vrtulníku Chassi Mi-8. Proplaveme kabinou a potřeseme pravicí sedícímu kostlivci. Během tří koleček v různých hloubkách mineme kanoi, vojenské pontony a na druhé straně lomu obdivujeme nádherný, fotogenický náklaďák značky Praga. V zadní části lomu potkáváme kapry, kteří postrádají přirozenou plachost, malé jesetery, tolstolobiky a další rybí drobotinu... Na hladině má voda koupací teplotu, zato v hloubce již standardních 8 °C. V pohodě zvládneme dva ponory 70 a 45 minut, max. hloubka 22 metrů při viditelnosti od 1 do 6 metrů. Pro českého hastrmana důvod k maximální spokojenosti. Shrnuto a podtrženo: parádní den!

Boďa, Jarda a David