Hastrman

Letošní jak jinak než potápěčskou dovolenou jsme původně chtěli prožít  na slunné Sicilii, ale ženská nadpolovina rozhodla, že Sicílie je daleko a oni tam nepojedou. Spokojí se severním Chorvatském , nejlépe někde v okolí Puly. Vzhledem k úžasné vstřícnosti Chorvatů jsme – mužská podpolovina nakonec prosadili severní Řecko , tedy Chalkidiki. A sklidili jsme pochvalu a příslib, že si to příští rok musíme zopakovat.

Jeli jsme obytným vozem s nafukovacím člunem a kompletní výbavou. Po zcela náhodném výběru kampu jsme již celou dovolenou jen žasli.

Byli jsme a to kupodivu všichni bez vyjímky okouzleni přírodou,lidmi, tak odlišnými od Chorvatů,mořem a hlavně potápěním.

Potápění je na Chalkidiki zcela volné,majitel a lidé  na bázi Porto Karras ochotní a, i když jsme se s nimi nepotápěli nám ukázali lokality, kde to stojí za to. Ale ono to stojí za to všude. Křišťálové moře plné života,přítulných chobotniček,zvědavých ryb, mlčenlivých mušlí a nežahavých přátelských medůz,krásné, čisté, poloopuštěné pláže se stinnými borovicemi

A to všechno za přátelské peníze, které v této zemi zcela jistě nejsou pro tamní lidi to nejdůležitější.

Závěr je jasný, příští rok zase

Honza Podlaha