Nahrávám...Expedice TUBBATAHA & PALAWAN
Autor: Bohumir Kuhn30.5. 2018
V nezvykle pozdním jarním termínu 21.4. - 9.5.2018 vyráží skupina Hastrmanů opět za exotikou. Tentokrát míří na jižní Filipíny poznávat krásy ostrova Palawan a uskutečnit bezmála 20 ponorů ve vyhlášeném, avšak přísně střeženém podmořském parku Tubbataha reef uprostřed Suluckého moře.
Ač se členové expedice vesměs znali z předchozích Hastrmaních akcí, neotáleli jsme a pro první aklimatizaci spojenou s tmelením kolektivu jsme využili hned přestupní den i večer v Manile. Stylově to byla návštěva obřího akvária se všemi jeho atrakcemi, prohlídka centra dvanáctimilionové metropole, a v podvečer smělé gastro-průzkumy spojené s konzumací místních specialit přímo na ulici. Kupodivu jsme tento riskantní krok všichni ve zdraví přečkali a druhý den odletěli na ostrov Palawan. Tam se (až na Jaromíra, který se bezkonkurenčně zhostil role Palawanského předvoje) naloďujeme v Puerto Princessa na potápěčskou loď jménem Zamerdius. V podvečer 24.4. vyrážíme k 120 kilometrů vzdáleným útesům ztraceným kdesi ve vodách Suluckého moře. Noční přesun je za námi a v ranní světle se na obzoru vynoří něco jako atol, jak je známe z Malediv. Jsme na místě!
Oblast Tubbaataha Reef (http://en.wikipedia.org/wiki/Tubbataha_Reef) je už 28 let chráněna. Absence rybolovu, striktní regulace návštěvnosti a jiných zásahů člověka je pod vodou opravdu znát! Těšíme se, i když víme, že nás čeká „potápěčský maraton“. Během pěti dnů absolvujeme téměř dvacítku ponorů! Díky tomu jsme nic nevynechali a navštívili prakticky všechny známé lokality kolem obou hlavních atolů. Namátkou můžeme jmenovat třeba Shark Airport, Sea Fan, Terrace, Amos reef přičemž nezmíníme řadu dalších, neméně krásných míst. Odměnou nám byly nádherné podvodní zahrady obývané spoustou podvodních živočichů a všemu vévodili žraloci. Řekněte sami, o které lokalitě můžete odpovědně prohlásit, že setkání se žraloky na ponoru je samozřejmost, prostě standard? Ani naše dvě šnorchlařky Eva a Pavla nepřišly zkrátka, a když zjistily, že se žraloků už ani trochu nebojí, užívaly si potápění stejně, jako my bublinkáři. Na druhou stranu, vytoužení velrybáci se nedostavili. Obdivované paryby zmizely asi kvůli o měsíc rychlejšímu nástupu monzunového počasí. Přispěla i absence silnějších proudů a zejména extrémně vysoké teploty vody. Ještě v hloubce 50 metů jsme naměřili nejnižší teplotu 29 °C, běžných bylo 30 °C, ale po vynoření na hladině většina počítačů ukázala 31 °C, dokonce se objevila i číslice 32 °C! Připadali jsme si jako v horké vaně...
Nejen potápěním živ je člověk. Poznávat exotické kraje a jejich obyvatele patří k neméně hodnotným aktivitám a je zdrojem skvělých zážitků. Po úplňku opouštíme Tubbataha reef a vracíme se zpět do Puerto Princesa. V přístavu nás vítá majitel lodi, a téměř již „domorodý“ Jaromír. Po rozlučce s posádkou lodi Zamerdius, která se o nás skvěle starala pod i nad vodou, a s kuchařem, který vytrvale hýčkal naše chuťové pohárky se přesouváme do hotelu Deep Forest Garden. Tady v hotelovém bazénu s drinkem namíchaným z vyhlášeného místního rumu kujeme další plány pro suchou část výpravy. Vedle Jaromíra je užitečným poradcem člověk znalý místních poměrů, čechofilipínec Roman, alias Ramón. A výsledek? Posuďte sami:
1.5. Pláž Naktabong - parádní oddechovka na rozžhavené pláži a koupání v teplém moři.
2.5. Výlet za velrybáky - tak tento den se taky nedostavili, takže jediný, kdo je viděl byl Jaromír. Stejný výlet totiž absolvoval o týden dříve a přísahá, že jich viděl desítky.
3.5. Podzemní řeka v Sabangu nemá chybu. Ne nadarmo se vyskytuje na seznamu chráněných lokalit UNESCO. Tolik netopýrů pohromadě snad dosud neviděl nikdo z nás. http://en.wikipedia.org/wiki/Puerto_Princesa_Subterranean_River_National_Park) - a zip line jsme dali fakt všichni (http://www.youtube.com/watch?v=_XxjB_YopUU)!
4.5. Návštěva domorodých Bataků (http://en.wikipedia.org/wiki/Peoples_of_Palawan#Batak) – na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak se civilizace (negativně) promítá do života místních kmenů, v našem případě Bataků - viz. fotografie. S trochou despektu počítám, že do dvou let tam povede silnice L
5.5. Krokodýlí farma, vězení pod širým nebem a termální prameny. Ve vězení z nás nikdo nezůstal, ani jsme si nikoho neodvezli, ač by to problém nebyl...
6.5. Návštěva soukromého ostrova s koupáním. Rozloučení s teplým mořem, gurmánské zážitky, skvělé masáže a neméně dobré drinky - prostě relax...
Tak už to bývá, že všechno pěkné jednou bohužel skončí. Následoval přelet do Manily, kde se v pondělní večer nad dobrou krmí a lahodnými moky loučíme. Druhý den nás čeká Hongkong a dlouhý přelet do Amsterodamu. Pak už jen krátký „skok“ a jsme doma, v Praze.
Nakonec si neodpustím poděkování všem, tedy nejen organizátorům Boďovi a Jaromírovi i Ramónovi - Romanovi za bezchybnou logistiku. Absentující velrybáky jim nehodlám vyčítat, neb to je příroda, a té dnes již neporučíš. Neoficiálním, ale opět skvělým lékařům výpravy - Hance a Jardovi - děkujeme za nezištnou záchranu několika uší, zažívacích ústrojí a pohotové podchycení zánětu z infikovaného poranění.
Za sebe všem děkuji za prima dovolenou s vědomím, že v dobré společnosti se i „chybějící velrybák“ ztratí!
Zdena, alias Závurka
Úvodní foto: David Vána
Prozatímní fotogalerie zde: http://photos.app.goo.gl/H6ybGU5jxGjEgIMk1
Paráídní video připravil David Váňa: http://youtu.be/ht4bEqrQWnY
FOTOGALERIE SE PŘIPRAVUJE... prosíme o strpení :-)
Ač se členové expedice vesměs znali z předchozích Hastrmaních akcí, neotáleli jsme a pro první aklimatizaci spojenou s tmelením kolektivu jsme využili hned přestupní den i večer v Manile. Stylově to byla návštěva obřího akvária se všemi jeho atrakcemi, prohlídka centra dvanáctimilionové metropole, a v podvečer smělé gastro-průzkumy spojené s konzumací místních specialit přímo na ulici. Kupodivu jsme tento riskantní krok všichni ve zdraví přečkali a druhý den odletěli na ostrov Palawan. Tam se (až na Jaromíra, který se bezkonkurenčně zhostil role Palawanského předvoje) naloďujeme v Puerto Princessa na potápěčskou loď jménem Zamerdius. V podvečer 24.4. vyrážíme k 120 kilometrů vzdáleným útesům ztraceným kdesi ve vodách Suluckého moře. Noční přesun je za námi a v ranní světle se na obzoru vynoří něco jako atol, jak je známe z Malediv. Jsme na místě!
Oblast Tubbaataha Reef (http://en.wikipedia.org/wiki/Tubbataha_Reef) je už 28 let chráněna. Absence rybolovu, striktní regulace návštěvnosti a jiných zásahů člověka je pod vodou opravdu znát! Těšíme se, i když víme, že nás čeká „potápěčský maraton“. Během pěti dnů absolvujeme téměř dvacítku ponorů! Díky tomu jsme nic nevynechali a navštívili prakticky všechny známé lokality kolem obou hlavních atolů. Namátkou můžeme jmenovat třeba Shark Airport, Sea Fan, Terrace, Amos reef přičemž nezmíníme řadu dalších, neméně krásných míst. Odměnou nám byly nádherné podvodní zahrady obývané spoustou podvodních živočichů a všemu vévodili žraloci. Řekněte sami, o které lokalitě můžete odpovědně prohlásit, že setkání se žraloky na ponoru je samozřejmost, prostě standard? Ani naše dvě šnorchlařky Eva a Pavla nepřišly zkrátka, a když zjistily, že se žraloků už ani trochu nebojí, užívaly si potápění stejně, jako my bublinkáři. Na druhou stranu, vytoužení velrybáci se nedostavili. Obdivované paryby zmizely asi kvůli o měsíc rychlejšímu nástupu monzunového počasí. Přispěla i absence silnějších proudů a zejména extrémně vysoké teploty vody. Ještě v hloubce 50 metů jsme naměřili nejnižší teplotu 29 °C, běžných bylo 30 °C, ale po vynoření na hladině většina počítačů ukázala 31 °C, dokonce se objevila i číslice 32 °C! Připadali jsme si jako v horké vaně...
Nejen potápěním živ je člověk. Poznávat exotické kraje a jejich obyvatele patří k neméně hodnotným aktivitám a je zdrojem skvělých zážitků. Po úplňku opouštíme Tubbataha reef a vracíme se zpět do Puerto Princesa. V přístavu nás vítá majitel lodi, a téměř již „domorodý“ Jaromír. Po rozlučce s posádkou lodi Zamerdius, která se o nás skvěle starala pod i nad vodou, a s kuchařem, který vytrvale hýčkal naše chuťové pohárky se přesouváme do hotelu Deep Forest Garden. Tady v hotelovém bazénu s drinkem namíchaným z vyhlášeného místního rumu kujeme další plány pro suchou část výpravy. Vedle Jaromíra je užitečným poradcem člověk znalý místních poměrů, čechofilipínec Roman, alias Ramón. A výsledek? Posuďte sami:
1.5. Pláž Naktabong - parádní oddechovka na rozžhavené pláži a koupání v teplém moři.
2.5. Výlet za velrybáky - tak tento den se taky nedostavili, takže jediný, kdo je viděl byl Jaromír. Stejný výlet totiž absolvoval o týden dříve a přísahá, že jich viděl desítky.
3.5. Podzemní řeka v Sabangu nemá chybu. Ne nadarmo se vyskytuje na seznamu chráněných lokalit UNESCO. Tolik netopýrů pohromadě snad dosud neviděl nikdo z nás. http://en.wikipedia.org/wiki/Puerto_Princesa_Subterranean_River_National_Park) - a zip line jsme dali fakt všichni (http://www.youtube.com/watch?v=_XxjB_YopUU)!
4.5. Návštěva domorodých Bataků (http://en.wikipedia.org/wiki/Peoples_of_Palawan#Batak) – na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak se civilizace (negativně) promítá do života místních kmenů, v našem případě Bataků - viz. fotografie. S trochou despektu počítám, že do dvou let tam povede silnice L
5.5. Krokodýlí farma, vězení pod širým nebem a termální prameny. Ve vězení z nás nikdo nezůstal, ani jsme si nikoho neodvezli, ač by to problém nebyl...
6.5. Návštěva soukromého ostrova s koupáním. Rozloučení s teplým mořem, gurmánské zážitky, skvělé masáže a neméně dobré drinky - prostě relax...
Tak už to bývá, že všechno pěkné jednou bohužel skončí. Následoval přelet do Manily, kde se v pondělní večer nad dobrou krmí a lahodnými moky loučíme. Druhý den nás čeká Hongkong a dlouhý přelet do Amsterodamu. Pak už jen krátký „skok“ a jsme doma, v Praze.
Nakonec si neodpustím poděkování všem, tedy nejen organizátorům Boďovi a Jaromírovi i Ramónovi - Romanovi za bezchybnou logistiku. Absentující velrybáky jim nehodlám vyčítat, neb to je příroda, a té dnes již neporučíš. Neoficiálním, ale opět skvělým lékařům výpravy - Hance a Jardovi - děkujeme za nezištnou záchranu několika uší, zažívacích ústrojí a pohotové podchycení zánětu z infikovaného poranění.
Za sebe všem děkuji za prima dovolenou s vědomím, že v dobré společnosti se i „chybějící velrybák“ ztratí!
Zdena, alias Závurka
Úvodní foto: David Vána
Prozatímní fotogalerie zde: http://photos.app.goo.gl/H6ybGU5jxGjEgIMk1
Paráídní video připravil David Váňa: http://youtu.be/ht4bEqrQWnY
FOTOGALERIE SE PŘIPRAVUJE... prosíme o strpení :-)