Nahrávám...Hřmění na Borku
Autor: Bohumir Kuhn18.6. 2020
Z „jarního rojení“ se vyklubal sraz spíše komorního ladění. Navzdory nepříliš optimistické předpovědi počasí se na lomu sešla desítka Hastrmanů a spřízněných duší...
Potápění na Borku vždy patří k tomu lepšímu, co české lomy nabízejí, a ani tentokrát nezklamal. Předchozí deště se sice trochu podepsaly na kolísavé viditelnosti. Pohybovala se od nuly na vstupní cestě až k místy do 8 metrům. Dalo se tak v pohodě fotografovat místní faunu a navštívit většinu známých atrakcí lomu. Ty ve spodním patře kolem 30 metrů však byly vyhrazeny jen pro otužilé, pro které je 5°C jen příjemným ochlazením. Kdo se zrovna nepotápěl, mohl v plavkách slézt po skále k hladině a předvést svižné proplavání.
Po ponorech a zaplavání nastal nejlepší čas na grilování a soudek Bernarda. Odpoledne se začaly stahovat mraky, v dálce zahřmělo a vítr zesílil. Někteří moudře odjeli a zbytek skupiny se jal fixovat přístřešek, aby se dalo v relativním klidu „konzumovat“. Hromy a blesky naštěstí řádily o kousek dál, pouze silný déšť nás před půlnocí donutil schovat to nejcennější - sud i pípu - přímo do karavanu. Netušili jsme, že ve stejném okamžiku o pár desítek kilometrů od nás, na Chrudimsku, lidé bojují s přívalovými dešti a bleskovými záplavami.
Nedělní probuzení se již konalo bez deště, ale v ranním vlhku se nikdo do vody zrovna nehrnul. Pramalé vyhlídky na slunce nás přiměly k balení a předčasnému odjezdu. Jen Slávek Frumar zachraňoval situaci a ponořil se po oba víkendové dny. Příště snad bude líp :-)
Foto zde
Potápění na Borku vždy patří k tomu lepšímu, co české lomy nabízejí, a ani tentokrát nezklamal. Předchozí deště se sice trochu podepsaly na kolísavé viditelnosti. Pohybovala se od nuly na vstupní cestě až k místy do 8 metrům. Dalo se tak v pohodě fotografovat místní faunu a navštívit většinu známých atrakcí lomu. Ty ve spodním patře kolem 30 metrů však byly vyhrazeny jen pro otužilé, pro které je 5°C jen příjemným ochlazením. Kdo se zrovna nepotápěl, mohl v plavkách slézt po skále k hladině a předvést svižné proplavání.
Po ponorech a zaplavání nastal nejlepší čas na grilování a soudek Bernarda. Odpoledne se začaly stahovat mraky, v dálce zahřmělo a vítr zesílil. Někteří moudře odjeli a zbytek skupiny se jal fixovat přístřešek, aby se dalo v relativním klidu „konzumovat“. Hromy a blesky naštěstí řádily o kousek dál, pouze silný déšť nás před půlnocí donutil schovat to nejcennější - sud i pípu - přímo do karavanu. Netušili jsme, že ve stejném okamžiku o pár desítek kilometrů od nás, na Chrudimsku, lidé bojují s přívalovými dešti a bleskovými záplavami.
Nedělní probuzení se již konalo bez deště, ale v ranním vlhku se nikdo do vody zrovna nehrnul. Pramalé vyhlídky na slunce nás přiměly k balení a předčasnému odjezdu. Jen Slávek Frumar zachraňoval situaci a ponořil se po oba víkendové dny. Příště snad bude líp :-)
Foto zde