Maledivy 2017

 
Když jsme se dozvěděli, že se Hastrmanní výprava na Maledivy opakuje již potřetí, byli jsme  zvědavi, co staré, ostřílené mazáky k potápění v tamních vodách přitahuje. Pro nás, zelenáče, to byl první výlet za potápěním do vod Indického oceánu a očekávání vůbec nebyla skromná. Přáli jsme si potkat velrybáka, vidět manty, žraloky, želvy a vychutnat si bohatý a různorodý podvodní život.
 
Let se společností Emirates se díky kvalitě servisu nezdál tak dlouhý a čas příjemně ubíhal. Po ranním přistání v Male a rychlém odbavení nás v přístavu čekala místní dhoni (malá loď užívaná k přepravě lidí i nákladů). Po krátké jízdě jsme byli u cíle a nalodili se na palubu velké safari lodi jménem Princess Ushwa. Na ní jsme měli strávit příštích 10 dnů.

Po zkušenostech z plavby na kvalitní safari lodi v Egyptě byl první dojem ze stavu lodi spíš zklamáním. Několik let provozu i neodborná údržba se na jejím vzhledu i funkčnosti viditelně podepsala. Nikdo z nás třeba nečekal, že posezení  na zadní palubě často znepříjemní oblaka spalin z motoru nebo že nás bude rušit hluk kompresorů na dhoni uvázané na krátkém laně za lodí. Když se vyvalila hustá oblaka kouře z výfuku motoru a za lodí, která se vláčela rychlostí chůze, se táhla černá mastná skvrna jsme se obávali, že zpět do Male možná ani nedojedeme. Zklamáním byl i stále stejný jídelníček monotónně opakující variace na jedno a totéž jídlo.


Přesto jsme se shodli na tom, že to není to nejdůležitější. Na Maledivy jsme nepřijeli kvůli krásným lodím, gurmánským zážitkům ani špičkovému servisu - hlavním cílem byl svět pod vodou, a ten za trochu ústupků stojí. Voda 28 - 29 stupňů byla příjemná, jen viditelnost se na různých lokalitách dost lišila. Na otevřeném moři dosahovala 30 metrů, ale v lagunách se někdy stěží dostala na 8 - 10 metrů. Proudy byly mírné, jen místy to teklo rychlostí několika uzlů za hodinu. Tam přišly ke slovu reefháky, jimiž jsme se prozřetelně vybavili. Život pod vodou nám vše vynahradil. Velrybáka jsme sice neviděli, ale za to jsme si víc, než dost užili manty.
Některé proplouvaly pár desítek centimetrů nad našimi hlavami a majestátně plachtily kolem nás.


Vrcholem byl noční ponor se žraloky a rejnoky na atolu Vaavu. Tím že se plně soustředili na návnadu, kterou jim divemasteři naservírovali, nevnímali svět kolem sebe, a tak si každý mohl vlastní rukou vyzkoušet, jak drsná je kůže žraloka i jak hladká je kůže rejnoka. Téměř každý ponor jsme trávili v „akváriu“ různobarevných rybiček, a vždy se našlo něco nového, co stálo za vidění. Většina očekávání se nám tak postupně plnila. Potkali jsme spoustu různých druhů  žraloků, krásných murén, mořských želv a napoleonů. Kolem kroužila hejna kranasů, tuňáků a chňapalů, viděli jsme několik chobotnic, sépií a spoustu dalších podmořských krás. V tomto ohledu Maledivy nezklamaly a už se těšíme na připravovanou  knihu popisující naši cestu i videa, která pro nás kolegové natočili...
 
Tomáš a Lukáš Hodaňovi + Tomáš Sláma