Hastrman

Konečně padla omezení na hranicích se sousedním Německem. Neleníme a vyrážíme na oblíbený lom do Horní Lužice.

Prosluněný víkend s letními teplotami kontrastoval s na toto období neobvykle chladnou vodou.

Ani optimista Jaromírek by se neodvážil natvat ji “svižnou”, spíš by použil slovo “debakl”. Když jsme zjistili, že voda na hladině má 10 °C zdálo se, že už nemůže být hůř… jenže bylo! Kolem 20 metrů už bylo stupínků jako prstů na ruce (myšleno u zdravého člověka). Chlad dotíral i v suchém obleku, natož v mokrém, který se v hloubce přes 35 metrů stlačí natolik, že i silná vrstva neoprenu připomíná spíš slabý papír, a také tak izoluje. Nechápu, jak Jirka Kaloč oděný jen v mokrém obleku v té “kose” vydržel bez následků třičtvrtěhodinový ponor, a ve stejný den jsme přidali ještě další pěkný ponor.

Že v lomu opět přibyla voda není nic nového, tato informace se notoricky opakuje v každé reportáži z této lokality. Nyní jsme v díře naměřili 36,5 m s tím, že jsme nedosáhli dna. Takže 37 m až příště :-).

Kemp I základna fungují stejně, jako by nebylo Covidu, pouze limit návštěvníků zůstal zachován. Podle informací majitelky tak tomu bude asi celou sezonu. Omezený počet účastníků znamená, že je nezbytně nutné předběžné zabukování termínu, jinak se na lom nedostanete...

Boďa+ hastrmanní squadra

Další foto v galerii zde