Hastrman

Dvě akce s krátkým odstupem na stejné lokalitě? Důvodů bylo hned několik...

Únorový Borek proběhl dle kovidového scénáře tak trochu “v utajení”. Slunečné počasí, na lomu jsme byli téměř sami, místo volné hladiny bílý led, a pod ním nádherně čistá hlubina, jejíž obyvatele dosud nic nerušilo ze zimní letargie. Potápění pod ledem má svoji specifickou atmosféru, jen je nutné s smířit s nutností použít vodicí lana. To sice omezí akční rádius, kvůli bezpečnosti však nelze dělat kompromisy. Zapomenutý reel proto znamenal stopku pro jednoho z nás :-(

Na základně nás potěšil dostatek míst k přestrojení a vůbec máme pocit, že zázemí je lepší, než bývalo v minulosti. Vstupné 100 Kč, vzhledem ke kvalitě vody i zázemí, nám připadá seriózní.

Foto zde:

Prvomájový Borek opět sliboval pěkné počasí, a tak jsme v euforii připravovaného rozvolnění vyrazili znovu. Raději jsme si přivstali, abychom na lomu byli s dostatečným předstihem, a dobře jsme udělali. V okamžiku otevření vstupní závory úderem deváté stála na příjezdové cestě fronta asi 25 automobilů plných zanořeníchtivých potápěčů! Bez otálení jsme naskákali do gumy a proluli potopenými vraty do volné vody mezi prvními. Místo tradičního průběhu ponoru - zanoření k vraku Wartburgu, pak k ponorce Stejskanik a sestupu do spodního patra k Ikarusu na dně v hloubce 33 metrů jsme tentokrát zvolili jakousi okružní cestu. Obkroužili jsme lom ve střední hloubce na hraně spodního plata kolem 20 metrů. Teplota vody s každým metrem rapidně klesala a ustálila se na 5°C. V tomto “patře” lomu je podstaně méně ryb, hejna okounů se proháněla výš ve větvích potopených stromů podél zatopené cesty a na štiku jsme narazili až při návratu poblíž hladiny. Užívali jsme si stav beztíže v třírozměrném prostoru, neboť viditelnost byla i po nedávném tání ledu víc, než dobrá. Místy dosahovala 10, možná 12 metrů! Marcel z místní základny nám vysvětlil, proč ve zdejším lomu bývá takřka pravidelně výborná viditelnost. Má ji prý na svědomí složení místní horniny. Těžil se tu serpentinit (hadec), což je hornina s vysokým obsahem hořčíku.

Obeplutí lomu při jeho rozměrech vydalo na téměř hodinový ponor. Přesto se nám z vody nechtělo. Už se těšíme na další ponory v této parádní lokalitě…

Boďa, Mirek, Venca a Jarda