Nahrávám...
Viděl´s toho žraloka…?
Autor: Bohumir Kuhn9.1. 2020
Egypt, Jižní Safari, 9.-15. listopadu 2019
Díky jarní nabídce klubu Top Dive zamířila poslední výprava hastrmanů v roce 2019 do Egypta, konkrétně na loď Heaven Rubin kotvící v „přístavišti“ Marsa Alam. S ní jsme se pak týden plavili ve vodách jižního Egypta. Program akce byl jeden jediný – potápění. Absolvovali jsme tři až čtyři ponory (noční) denně, jinak se odpočívalo na palubě.
Deset členů naší „hastrmanské“ výpravy a k tomu dalších patnáct z jiné skupiny plus vždy ochotná posádka tvořilo osazenstvo „Nebeského rubínu“. Více lidí by se na loď už nevešlo, a tak jsme si celý týden lezli trochu „po hlavách…“ Zvláště prostor na odpočinkové horní palubě byl občas lehce přeplněn a také jídelna při snídaních, obědech i večeřích doslova praskala ve švech. Jinak celkem luxusní loď s útulnými kajutami nabízela více než solidní komfort (pochválit musím zejména výtečnou kuchyni), který trochu kazilo neustálé vypínání klimatizace. Zejména v noci to bylo vyčerpávající. Kvůli tomu nikdo neměl problém vstávat s budíčkem v 6.00 a možná i proto byla také účast na ranních ponorech o sedmé většinou stoprocentní. A tyto ponory byly také díky potemnělým hlubinám, do kterých se pomalu ale jistě vkrádaly první paprsky slunce většinou nejkrásnější…
„Po hlavách“ jsme si nelezli jen na lodi ale i při některých ponorech. Zvláště ten první v odlehlé oblasti Abu Fandira, která leží na hranici Egypta a Sudánu, byl značně demotivující. Původně jsme se těšili na objevování opuštěných podvodních krás, jenže ve stejnou chvíli se pro tu samou věc rozhodli divemastři ze dvou lodí. Jediným cílem ponoru byla jinak úžasná korálová věž zvedající se ze dna asi v 25 metrech. Dovedete si představit, když se v tak malém prostoru sejde okolo 50 potápěčů …? Doteď nevím, jestli to byla náhoda nebo záměr našeho divemastera M. Shamse, který nás den předtím od výletu do oblasti Abu Fandira zrazoval, aby pak mohl říkat: „Vidíte, já vám to říkal.“
Jinak jsme zažili nádherné ponory. I když se listopadové slunce většinou schovávalo za mraky, bylo po celý týden teplo. Vítr nás až na výjimky netrápil a voda měla příjemných 27-28°C. Proudy byly většinou příznivé a stále se bylo na co dívat. Zvláště množství, rozmanitost a barevnost korálů, které byly většinou obsypány malými rybičkami, bylo dechberoucí. Něco podobného v severnějších oblastech Rudého moře nezažijete. Bohaté na ryby a korále byly zejména reefy v oblasti St. John´s a Abu Fandira. Nechyběly ani skalnatá bludiště, sasankové zahrady s hejny klaunů nebo rovná písčítá dna s nádhernými korálovými věžičkami, které vždy skrývaly zajímavé drobné živočichy. Zážitkem byly i noční ponory se spícími rybami, číhajícími perutýny a zbloudilými kranasy.
Velcí živočichové však spíše chyběli. Potkali jsme dvě želvy (tu první hned po zanoření při checkdive), jednoho většího rejnoka (trnuchu obrovskou?), několik menších napoleonů, dvě krokodýlí ryby, pár kranasů a murén, ale manty, žraloky a delfíny jsme vyhlíželi marně. Někteří zahlédli v dáli útesového žraloka, jednou nad námi proplavala delfíní rodinka, ale jinak se mořští obři před námi spíše schovávali… Rodina delfínů nás také pozdravila těsně před ranním kotvením na Abu Fandira, ale pod hladinou jsme se s nimi „face to face“ nepotkali ani na Sataya West (Dolphin reef).
Přesto byl týden na lodi Heaven Rubin nádherný a zároveň i krátký. Tak snad někdy příště…
Foto v galerii zde...
Další foto a video zde...
Díky jarní nabídce klubu Top Dive zamířila poslední výprava hastrmanů v roce 2019 do Egypta, konkrétně na loď Heaven Rubin kotvící v „přístavišti“ Marsa Alam. S ní jsme se pak týden plavili ve vodách jižního Egypta. Program akce byl jeden jediný – potápění. Absolvovali jsme tři až čtyři ponory (noční) denně, jinak se odpočívalo na palubě.
Deset členů naší „hastrmanské“ výpravy a k tomu dalších patnáct z jiné skupiny plus vždy ochotná posádka tvořilo osazenstvo „Nebeského rubínu“. Více lidí by se na loď už nevešlo, a tak jsme si celý týden lezli trochu „po hlavách…“ Zvláště prostor na odpočinkové horní palubě byl občas lehce přeplněn a také jídelna při snídaních, obědech i večeřích doslova praskala ve švech. Jinak celkem luxusní loď s útulnými kajutami nabízela více než solidní komfort (pochválit musím zejména výtečnou kuchyni), který trochu kazilo neustálé vypínání klimatizace. Zejména v noci to bylo vyčerpávající. Kvůli tomu nikdo neměl problém vstávat s budíčkem v 6.00 a možná i proto byla také účast na ranních ponorech o sedmé většinou stoprocentní. A tyto ponory byly také díky potemnělým hlubinám, do kterých se pomalu ale jistě vkrádaly první paprsky slunce většinou nejkrásnější…
„Po hlavách“ jsme si nelezli jen na lodi ale i při některých ponorech. Zvláště ten první v odlehlé oblasti Abu Fandira, která leží na hranici Egypta a Sudánu, byl značně demotivující. Původně jsme se těšili na objevování opuštěných podvodních krás, jenže ve stejnou chvíli se pro tu samou věc rozhodli divemastři ze dvou lodí. Jediným cílem ponoru byla jinak úžasná korálová věž zvedající se ze dna asi v 25 metrech. Dovedete si představit, když se v tak malém prostoru sejde okolo 50 potápěčů …? Doteď nevím, jestli to byla náhoda nebo záměr našeho divemastera M. Shamse, který nás den předtím od výletu do oblasti Abu Fandira zrazoval, aby pak mohl říkat: „Vidíte, já vám to říkal.“
Jinak jsme zažili nádherné ponory. I když se listopadové slunce většinou schovávalo za mraky, bylo po celý týden teplo. Vítr nás až na výjimky netrápil a voda měla příjemných 27-28°C. Proudy byly většinou příznivé a stále se bylo na co dívat. Zvláště množství, rozmanitost a barevnost korálů, které byly většinou obsypány malými rybičkami, bylo dechberoucí. Něco podobného v severnějších oblastech Rudého moře nezažijete. Bohaté na ryby a korále byly zejména reefy v oblasti St. John´s a Abu Fandira. Nechyběly ani skalnatá bludiště, sasankové zahrady s hejny klaunů nebo rovná písčítá dna s nádhernými korálovými věžičkami, které vždy skrývaly zajímavé drobné živočichy. Zážitkem byly i noční ponory se spícími rybami, číhajícími perutýny a zbloudilými kranasy.
Velcí živočichové však spíše chyběli. Potkali jsme dvě želvy (tu první hned po zanoření při checkdive), jednoho většího rejnoka (trnuchu obrovskou?), několik menších napoleonů, dvě krokodýlí ryby, pár kranasů a murén, ale manty, žraloky a delfíny jsme vyhlíželi marně. Někteří zahlédli v dáli útesového žraloka, jednou nad námi proplavala delfíní rodinka, ale jinak se mořští obři před námi spíše schovávali… Rodina delfínů nás také pozdravila těsně před ranním kotvením na Abu Fandira, ale pod hladinou jsme se s nimi „face to face“ nepotkali ani na Sataya West (Dolphin reef).
Přesto byl týden na lodi Heaven Rubin nádherný a zároveň i krátký. Tak snad někdy příště…
Foto v galerii zde...
Další foto a video zde...