Hastrman

BARBORA, aneb Murphyho zákony v praxi

je sobota 13. května, ve výcvikovém středisku SČP absolvujeme povinné školení k prodloužení instruktorské licence, v rámci praxe jsme úspěšně oživili záchranářskou andulu a můžeme jet domů.

Voda v jezeře vypadá skvěle, a tak si neodpustíme ponor bez povinných cviků.

Využijeme polygon před základnou – soustavu keson, plata, propojovací linky vedoucí až k atrakcím v hloubce pod 50 metrů. Na hladině je teplota vody krásných 13 °C, ve 20 metrech je ještě 9 °C, ale pak rapidně klesá na 4°C. Viditelnost pod hladinou kolem dvou metrů se s klesající teplotou trochu zlepšuje. Za chvíli jsme na plošině v 23 metrech, a tady už je dobrých 5 metrů. Sestupujeme podle lana k sudu. Cestou řešíme zachycení rybářským vlascem namotaným na jednom z uzlů na sestupovém laně. Téměř neviditelná smyčka se zachytila o počítač na ruce, bleskově se stáhla a povolit v 5 mm rukavicích tvrdošíjně odmítala. Docela nepříjemné zdržení končí šmiknutí nožem, a ruka je volná. Blížíme se k bahnitému dnu s hloubkou 50 metrů a voda se zakaluje. Otáčíme tři metry nad sudem a stoupáme k nestandardní lince, kterou tu někdo vyvázal. Tady se jeden po druhém chytáme podruhé, tentokrát do tenkého lanka. Vyproštění se sice obešlo bez řezání, ale zdržení, hloubka, ztráta linky znamenalo jediné – výstup volnou vodou a doplavání ke břehu po hladině.

Když po cestě domů ponor vyhodnocujeme, nebylo to nic moc, ale znovu se potvrdilo, že Murphyho zákony vycházející z předpokladu, že „co se může pokazit, to se pokazí“, prostě fungují.

Jakmile je pod vodou jediný vlasec či špagát, průšvih na sebe nedá dlouho čekat. Při vší opatrnosti se člověk do vlasce či lana zaplete.

Ještě poznámka: Na podobných lokalitách je dobré mít s sebou nejen bezpečnostními směrnicemi doporučovaný nůž, ale i řezák lan. Nůž vám může ve stresu vypadnout z ruky‚ a podle Murphyho zákonů určitě vypadne, tak je dobré mít ještě záložní nástroj dosažitelný oběma rukama!

Boďa + Míra