Nahrávám...Zářijové rojení
Autor: Bohumir Kuhn13.10. 2020
Téměř dvacítka hastrmanů, jejich doprovodu i kolegů z jiných klubů si tak trochu neplánovaně začátkem září vyrazila vymáchat vercajk do tradičního lomu u Drážďan. Samozřejmě nezůstalo jen u potápění...
Do vody o 7°C (tedy až v hloubkách pod 30 metrů) se někteří odhodlali pouze v sucháči, ti odvážnější se zanořili jen tak na lehko v mokrém motivováni velkým absťákem z letošního nedostatku ponorů. Ten se zřejmě ještě protáhne minimálně do půlky příštího roku, i když moc rád bych se mýlil... A jak bylo? Počasí se nedá poručit - bylo hnusně, chvilkami pršelo a večer se do nás dala zima. Kemp byl navíc úplně plný hlučných instruktorů a kurzistů od PADI, kteří si bez špetky ohleduplnosti pouštěli nahlas neposlouchatelný „sračky“ do dvou do rána. Přesto jsme si akci náramně užili. Dva pohodové ponory v temných, studených, ale překvapivě čistých vodách lomu nás příjemně naladily na večerní grilovačku. Tradiční sud Bernarda jsme během odpoledne vytáhli jak malinu, naštěstí byl po ruce další. Při posezení jsme pak probrali všechny „důležité“ věci od covidu, přes počasí až po plány na další akce, které se - doufejme - podaří zrealizovat. Zavzpomínali jsme i na Jaromírka, který nás již bohužel nepobaví svým neopakovatelným humorem a osobitými hláškami.
Po příjemně strávené sobotě, lehce promrzlé noci (tedy jak u koho) jsme se v neděli za podstatně lepšího počasí vraceli domů. V optimistické náladě jsme si slíbili, že se sem ještě v půlce října vrátíme. To jsme ještě netušili, že se budeme muset modlit, aby nám covid, respektive jeho dokonalé P.R., do našich plánů nehodil vidle. Uvidíme...
Foto zde...
Do vody o 7°C (tedy až v hloubkách pod 30 metrů) se někteří odhodlali pouze v sucháči, ti odvážnější se zanořili jen tak na lehko v mokrém motivováni velkým absťákem z letošního nedostatku ponorů. Ten se zřejmě ještě protáhne minimálně do půlky příštího roku, i když moc rád bych se mýlil... A jak bylo? Počasí se nedá poručit - bylo hnusně, chvilkami pršelo a večer se do nás dala zima. Kemp byl navíc úplně plný hlučných instruktorů a kurzistů od PADI, kteří si bez špetky ohleduplnosti pouštěli nahlas neposlouchatelný „sračky“ do dvou do rána. Přesto jsme si akci náramně užili. Dva pohodové ponory v temných, studených, ale překvapivě čistých vodách lomu nás příjemně naladily na večerní grilovačku. Tradiční sud Bernarda jsme během odpoledne vytáhli jak malinu, naštěstí byl po ruce další. Při posezení jsme pak probrali všechny „důležité“ věci od covidu, přes počasí až po plány na další akce, které se - doufejme - podaří zrealizovat. Zavzpomínali jsme i na Jaromírka, který nás již bohužel nepobaví svým neopakovatelným humorem a osobitými hláškami.
Po příjemně strávené sobotě, lehce promrzlé noci (tedy jak u koho) jsme se v neděli za podstatně lepšího počasí vraceli domů. V optimistické náladě jsme si slíbili, že se sem ještě v půlce října vrátíme. To jsme ještě netušili, že se budeme muset modlit, aby nám covid, respektive jeho dokonalé P.R., do našich plánů nehodil vidle. Uvidíme...
Foto zde...