V srpnu 2017 jsme navštívili lom Horka nedaleko Bautzenu, a to hned dvakrát.
Poprvé to bylo v neděli, potápěčů sice bylo dost, ale netvořily se žádné fronty na schodech. Druhý pobyt ve všední den jsme mělo lom takřka pro sebe. Kromě nás ve vodě byli jen dva potápěči. Měli jsme štěstí na počasí, svítilo sluníčko, opravdu nádhera. Lom je překrásný. V zájmu ochrany vody se v lomu nesmí ani koupat, ani rybařit, takže téměř ráj pro potápěče. Do vody jsme šli (já – CMAS P* a můj syn Ondra – Stříbrný delfín) nejdříve s Boďou a podruhé s Honzou Podlahou. Viditelnost nádherná (i když při druhé návštěvě to bylo horší, cca 4-5 metrů).  Ve vodě je na co koukat, od různých blbinek, jako třeba fotbalový míč napíchnutý na kůlu, na spadlém molu položený neopren, který z dálky vypadá, jako by tam ležel mrtvý potápěč, až po pěkné okouny. Při druhém pobytu jsme měli ohromné štěstí  na docela slušnou štiku (odhadem 70 cm), která v hloubce asi 10 m klidně „parkovala“ nad skálami a vůbec jí nevadila naše přítomnost. A to jsme od ní byli méně než metr!
Jinak zázemí základny je velmi pěkné - rozsáhlá zatravněná plocha s malou pergolou uprostřed, možnost rozdělání ohně, čisté záchody. Plnírna, malé občerstvení. Jedinou chybičkou na kráse je strmé schodiště, byť vyrobené a opracované s pověstnou německou pečlivostí, které nutno zdolat v plné polní. Námahu ale bohatě vyváží pohled na nádhernou scenérií lomu. Těch pár eur, které jsme za ponory v krásné vodě zaplatili byly z mého pohledu dobrou investicí. Určitě jsme na Horce nebyli naposledy.
 
Ondra Ďurčovič, Jarda Ďurčovič