LoaderNahrávám...

Archiv reportáží

Mrazivá Rumchalpa

Sobota 1.12.2012 "Voda jak břitva, parádní viditelnost a gulášovka na Kumburáku", alespoň takové bylo očekávání. Přivítal nás nový sníh a slunečné, byť trochu mrazivé počasí. Voda opět o stupínek níže:  5 - 6 °C, s čímž se počítalo. Viditelnost se ale poněkud zhoršila a jen místy dosáhla maxima 5 metrů.  Jediné s čím jsem nepočítal byla miniaturní dírka v mojí suché rukavici, která způsobila její zaplavení a prakticky nulovou izolační schopnost. Po padesáti minutách a rozloučení se štikou Boženou se opět vynořujeme. Lituju, že sauna, kterou právě dokončují ještě není v provozu. Příště, jak místní slibují, už bude plně k dispozici. V bistru plánujeme další předvánoční ponor zakončený v sauně!   Od vody zdraví Boďa, Jaromír a Patrik  ...

Pozdní podzim na Rumchalpě

  Sobota 24.11.20012   Stale je co zkouset a testovat. Ve vane je sice tepleji, ale pro ostry test 9 mm neoprenu  se prece jen nehodi. Vyrazime na osvedceny teren.  Vzhledem k pokrocilemu rocnimu obdobi je celkem teplo, ani neresime moznost prestrojeni uvnitr objektu. Patrik se tentokrat souka do dvoudilne devitky zdedene po Jaromirovi.  Viditelnost se oproti minule navsteve zlepsila, misty na peknych 6 metru. Zakal se posunul na hranici 12 – 13 metru,  a tak standardni kolecko kolem lomu absolvujeme hloubeji, nez obvykle. Tri ctvrte hodiny je tak akorat, abychom jeste v dostatenem tepelnem komfortu opustili 7°C vodu. Patrik si libuje, neb takovy tepelny komfort nezazil ani v Egypte J Ze by prislib dalsi akce? Obidek v bistru a po ceste zpet kujeme dalsi plany…   Boda, Jaromir, Patrik...

Rumchalpa na ostro…

  Sobota 10.11.20012   Dalsi ze serie podzimnich ponoru  na nasi oblibene lokalite... Jaromir drandi na skutru, ja cistim hlavu a relaxuji v pohodlnem trimu, jen Patrik taha certa za vocas … ptate se jak? Teplota vody uz trvale zustava pod desetistupnovou hranici unosnosti, presto se Patrik vrha do 8°C vody chranen skolnim 5 mm  overalem, aby tam stravil dobrych  50 minut. Ven se drape bez tresu v kolenou a drkotani zubu, coz vyzaduje nejvyssi stupen chrabrosti. Ve slabsi chvilce vsak priznava, ze to jiz bylo “na hrane”. Jaromir nezistne nabizi svuj osvedceny 9 mm neopren, ktery tak dobre hral v Norsku.  Jeste jsme neoschli a rysuje se dalsi testovaci akce…   Boda, Jaromir, Patrik, Slavek  ...

První sníh na Rumchalpě

  První sníh na Rumchalpě sobota 27.10.2012   Čerti se dnes na Rumchalpě doslova "ženili". Přivítal nás silný vítr a ledová sprška mokrého sněhu a teplota na nule... Patrik se opět nasoukal do letního 5 mm overalu s tím, že voda je přece ještě "teplá". Slávek na tom byl líp: jeho dvoudílný neopren byl o několik milimetrů silnější. Jenom já jsem v sucháči nemusel otázku tepelného komfortu řešit. Vydali jsme se na standardní kolečko kolem lomu. Oproti minulé návštěvě klesla teplota o 2 stupínky na 10°C. Viditelnost opět kolísala od nuly (zákal od hloubky 11 metrů) do místy až 5 metrů! Štiky se mám tentokrát nevyhýbaly, jen kapr, kterého jsem načapali v zadní části lomu rychle mizel za hranici viditelnosti. Na mělčinách kolem jachty a za ní lomu panovala zvláštně ospalá  atmosféra, i jinak aktivní okouni  se zdáli o poznání línější. Míjíme další atrakce, blížíme se k třímetrovému platu... najednou se před námi zdvihne stěna kalu. Nejmenovaná škola zde i za těchto podmínek dokončuje ponory s kurzisty, kteří v snaze o přežití deptají dno údery ploutví a mávají rukama kolem sebe jako při zahřívací rozcvičce... Patrik hlásí rezervu, na komputeru naskočila 55.minuta, je čas na ukončení ponoru. Mokrá část hastrmanní trojice oceňuje komfort použití převlékárny. Tradiční zastávka v bistru Na Kumburáku se skvělou zelňačkou. A záv�...

Dahábek jak malovaný

  Lokality , divemaster Zizo : pátek 19.10.     přílet , ubytování , odpočinek sobota 20.10.  dva ponory Lighthouse neděle 21.10.  Goden Block , Morey Garden pondělí 22.10. Um Sid , Islands úterý 23.10.     dva ponory Canyon , noční ponor Lighthouse středa 24.10.  Bllue Hole , Canyon čtvrtek 25.10   jeden ponor Lighthouse pátek 26.10.   odlet domů celkem 12 ponorů
  Asi jako každý návštěvník , který zavítá do Dahabu poprvé jsme neskrývali naprosté nadšení. První dva ponory na Lighthousu pro vyrovnání a harmonizaci skupiny s divemástrem Zizem , odkryly pouze část nádhery , které jsme měli možnost vidět během celého týdne.  Naše nadšení a netrpělivé očekávání dalších zážitků nebylo ani zmírněno úsměvy ostřílených vlků. Druhý den jsme se vydali na dopolední drift z Golden Block na Muray Garden. Přez některá úskalí , jako byl zapomenutý jacket a návštěva banky , se i odpolední ponor vydařil královsky. Třetí den byl na plánu Um el Sid. K názvu místa ponoru se váže smutný příběh o mrtvém synovi , zaneseném proudy. Ty nás ovšem nepotkaly a dokonce se Varlovi povedlo mít jednu ze svých umělecko-fotografických chvil..... Některé fotky byly opravdu výtečné !!! Díky.Odpolední ponor byl na The Islands. Po proplavání průchodu v reefu , kam se mi vůůůůůbec nechtělo........

Pohodová Rumchalpa

Sobota 13.10.2012 Pohodová Rumchalpa... Takový pocit jsem měl ze sobotního ponoru. Ranní mlha se rychle rozplynula a sluníčko zpříjemnilo strojení do neoprenů. To bylo veledůležité pro mého badíka Patrika, neb se chystal ponořit pouze v 5 mm overalu. Se sebevědomým výrazem ve tváři se zanořil a zaujal pozici v perfektním trimu. Obeplutí poloviny lomu nám zabralo necelých 20 minut. Okolí jachty nám trochu zakalili místní "tekkies" na skůtrech, ale jinak všude příjemná viditelnost v průměru 3 - 4 metry. Po sumcích se bohužel slehla zem, pardon - voda, a štiky evidentně nejevily zájem o blízké setkání. Situaci zachránil pěkný kapřík, který se na chvíli mihnul kolem nás. 30. minuta ponoru a Patrik stále signalizuje že mu není zima, přestože voda má jen (nebo ještě?) 12 °C. Vyzkouším tedy míru jeho chrabrosti. Zanořujeme se k platu ve 12 m. Viditelnost klesá asi na 30 cm, teploměr ukazuje  10 °C, takže není čím se kochat a nač čekat. Palec vzhůru a jde se za světlem. Teprve po 50  minutách se konečně hlásí  zima a Patrik souhlasí s ukončením ponoru. Vzorový výstup rychlostí 1 m za minutu a ocitáme se na sluncem prozářené hladině... Tradiční tečkou za ponorem je zelňačka a pivo v bistru na Kumburáku. Rodí se, jak jinak, plán na další ponor hned o příštím víkendu...   Od vody zdraví Boďa, Jaromír, Patrik a Tomáš  ...

Svatováclavská Marína

Podobně jako každý rok , využíváme prodlouženého víkendu a svižně vyrážíme , již ve středu na Marínu. Vše začíná ve čtvrtek ráno obcházením všech zátok a hledáním vhodného přístupu do vody , neboť vítr a vlny dost nebezpečně bičují celé pobřeží. Výsledek ....... jedem do Labinu koupit něco na gril ? ! Ráno jak malované , klídek a rybník ani nešplouchnne. Všichni rychle do gumy a hurá na mě ! Slávek s Hankou a Rudánkem hledají chobotnice , Patrik se Zdenou na pokoji zapomenutý žaket a následně obrovskou minu z druhé světové války , kterou nacházejí kousek od ,,trubky" (43m). Voda má nahoře 21°C a suprová viditelnost cca. 25m umožňuje najít koš vzadu u stěny. V neděli jdem ještě ráno do vody , loučíme se i s tentokrát prázdnou psí boudou , neboť náš  kamarád ,,Luboš" v létě zemřel ! Je tam bez něj smutno ! Všichni jsou spokojení a už nyní se těšíme na ,,jarní Marínu". Od vody zdraví : Jaromír , Rudánek , Hanka , Zdena s Patrikem a Slávek s Hankou....

Cesta do ráje

Letošní jak jinak než potápěčskou dovolenou jsme původně chtěli prožít  na slunné Sicilii, ale ženská nadpolovina rozhodla, že Sicílie je daleko a oni tam nepojedou. Spokojí se severním Chorvatském , nejlépe někde v okolí Puly. Vzhledem k úžasné vstřícnosti Chorvatů jsme – mužská podpolovina nakonec prosadili severní Řecko , tedy Chalkidiki. A sklidili jsme pochvalu a příslib, že si to příští rok musíme zopakovat. Jeli jsme obytným vozem s nafukovacím člunem a kompletní výbavou. Po zcela náhodném výběru kampu jsme již celou dovolenou jen žasli. Byli jsme a to kupodivu všichni bez vyjímky okouzleni přírodou,lidmi, tak odlišnými od Chorvatů,mořem a hlavně potápěním. Potápění je na Chalkidiki zcela volné,majitel a lidé  na bázi Porto Karras ochotní a, i když jsme se s nimi nepotápěli nám ukázali lokality, kde to stojí za to. Ale ono to stojí za to všude. Křišťálové moře plné života,přítulných chobotniček,zvědavých ryb, mlčenlivých mušlí a nežahavých přátelských medůz,krásné, čisté, poloopuštěné pláže se stinnými borovicemi A to všechno za přátelské peníze, které v této zemi zcela jistě nejsou pro tamní lidi to nejdůležitější. Závěr je jasný, příští rok zase   Honza Podlaha  ...

Predátoři z Rumchalpy

Predátoři z Rumchalpy 9.9.2012   Nalákáni na připravovanou akci několika Hastrmanů (Rumchalpa 9.9.2012) jsme nelenili a také se rozhodli provětrat (promočit) neopreny. Inkognito jsme se zanořili do zelené tmy a pátrali po známých tvářích Jaromírka a Rudánka. Místo nich jsme však pod hladinou našli jen vykulené raky a nádhernou štiku. Vzduch jsme vydýchali v jejich milé společnosti. Dle stupně vypoulení račích očí bych řekla, že jsme asi pěkné obludy...   David a Markéta Váňovi  ...

Friedbergersee

K jezeru Ilsesee poblíž Augsburgu nás přilákaly zvěsti o jeho čistých vodách oplývajících jedinečnou faunou a flórou. Dalo se tedy očekávat, že se budeme muset podrobit přísnějším regulím a opatřením, která by měla zajistit potřebný stupeň ochrany unikátního prostředí před devastací. Jenže všechno má své meze. Po hodince cesty jsme na místě. Jezero z dálky vypadá skvěle a už se těšíme na chladivou koupel. Procházíme po pláži fungující coby koupaliště. Trochu nás zaráží poklid, s jakým se návštěvníci povalují a sluní mezi tolika psími exkrementy. Je nám jasné, že to zde s hygienou, potažmo ochranou prostředí rozhodně nepřehánějí. Jdeme se tedy nic netušíc „nameldovat“ na místní potápěčskou základnu. Jde to ráz naráz. Aniž by se kdokoliv pídil po naší kvalifikaci či zdravotní způsobilosti nás zaskakují dotazem: „Máte absolvovaný seminář?“. Vysvětlení přichází vzápětí: bez dokladu o absolvování semináře o místní fauně a flóře a jejich ochraně se NELZE potápět, a to ani na nádech! „Ok, tak nás proškolte dřív, než vlezeme do vody“, zní logický požadavek. Realita je však jiná: seminář se koná v Augsburgu 4x do roka, němčouři jsou neblomní, takže běžný návštěvník může jen nevěřícně kroutit hlavou… Odcházíme na pivo a operativně měníme plán. Vyrážíme na 20 km vzdálené jezero Friedbe...

Pohodová Marína

Po zimních bazénech a přednáškách konečně míříme  do HR na Marínu k dokončení kurzu P°. Každý vyráží jinak a tak dojezd na Marínu probíhá v průběhu celé noci. Předpověď počasí hlásí déšť a chladno , ale ráno je jak malované a sluníčko příjemně hřeje . Voda však nic moc a tak 18°C na povrchu nahrazuje docela pěkná viditelnost a ,,chrabrost" všech který jdou do vody v neoprénech. Nic nám nebrání začít trénovat dle Bodimírkova plánu a tak se začínáme seznamovat s terénem a vším co pod vodou potkáme. Nezbytné cvičení které musí každý potápěč zvládnout jde svižně , bez problémů ! Přestávky mezi ponorama jsou prokládány pizou , praženýmy kalmáry a karlovačkem. Parádní přednáška Honzy Podlahy , který co by lékař,  všechny seznamuje s resustitací a večery provoněné grilováním  různě naloženého masa a klobás ! Závěrečný testík který zvládají všichni a máme tu 6 zbrusu nových potápěčů ! Všem přeju hodně moc překrásných ponorů , čistou vodu i hlavu ! V neděli ráno část výpravy odjíždí již za úsvitu a cestou zajíždíme na rakouské jezero Gruner see , které oslňuje úchvatnou viditelností (až 50m) ale svižnou 5°C ,,teplou" vodou ! Nádhera ! Tak kam to bude příště ? Dahab ? Jaromír...

Dahábek naučný

    Ani letošní jarní Dahábek se příliš nelišil od těch předchozích. Výborná parta, plno legrace, teplo, sluníčko, pivko Sakara, fotbal a hlavně potápko. Tentokrát jsme se rozdělili do celkem čtyř skupin, přičemž  si každá parta zvolila svůj způsob potápění. Díky našim divemásterům a vedení Planetdivers, nám tak bylo umožněno, abychom se zapotápěli všichni, i ti méně zkušení!   Skupina: Jirka, Vláďa , Radimírka, Michal ,  ve finále ,,naučila" svého divemastera Wahida (výborný kluk) konečně hlásit svůj stav vzduchu v lahvi! Skupina. Rudánek, Honzík jun., Věrka a Jana  ,,naučila" svého opět výborného divemástera Shenawa pár slov česky. Skupina: Pavlína se Sabinou ,,naučila" svého ,,modelového" divemástera jak se dokonale starat o své klientky kurzu OAWD . a nakonec drobná skupinka vytvořená mnou a Honzíkem sen.  ,,nenaučila" nikoho nic ! ? , zato jsme pilně trénovali jak přežít pod vodou !   Pár foto které hovoří za vše ! , a na podzim huráááá do Dahabu. Díky všem Jaromír   Další Sabčiny fotky naleznete v sekci fotogalerie, v adresáři Dahab 2012 nebo po kliknutí na tento odkaz: http://www.hastrman.cz/fotogalerie/category/8-dahab2012.html   S ohledem na časté dotazy zahraničních tiskových agentur i našich věrných čtenářů si Vám dovolujeme poskytnout ucelenou a objektivní informaci...
<<<23456>>>