Hastrman

  Rumchalpa se čistí! Skvělá zpráva pro všechny, pro něž je Rumchalpa oblíbeným cílem potápěčských akcí. Po jarních povodních, které lom citelně zasáhly a “vyřadily jej z provozu” prakticky na celou sezonu konečně svítá na lepší časy. V průběhu pohodového sedmdesátiminutového ponoru jsme byli odměněni setkáním s majestátní štikou, kaprem, línem a spoustou drobotiny. Velký rak svou přítomností dokazoval, že to s kvalitou vody není až tak špatné.  Velmi proměnlivá viditelnost se běžně pohybovala od 2 do 4 metrů. V zadní mělké části lomu v mléčném mlhavém zákalu však místy klesla na nulu, zatímco na západní straně se tu a tam přiblížila  5 metrům. Teplota vody klesla ze 17 °C na hladině na 13 °C v 8 metrech - žádné termoharakiri se tedy nekonalo. Vodu jsme opouštěli v takovém tepelném komfortu, že na plánované doplnění tepelné energie v nové sauně jaksi nedošlo. Nevadí, za 14 dnů si dáme repete. O důvod víc, na něž se můžeme těšit :-) 15092013 Boďa & David  ...

   První srpnový víkend jsme uskutečnili potápěčsko-cyklistický výlet na jezero Helenesee u Frankfurtu nad Odrou...      Jezero, které bývalo v minulosti zaslíbeným terénem českých potápěčů, nám přichystalo hned několik překvapení. Při teplotě vzduchu 35 °C, bylo zanoření do sladké vody vyhřáté na 24 °C velmi příjemné, s čistotou vody to však bylo mnohem horší. Viditelnost 3 - 7 metrů sice neurazí, ale také neuchvátí. Možná na Katjasee bude viditelnost lepší, jenže tam se nedá ofiko potopit. Potápěčská báze je přesunuta na severní břeh na konec hlavní pláže. Potápění možné jen před bází, což je relativně nudný terén oživený několika atrakcemi. Za povolení 10 euro na den zde člověku dovolí ponory do max. 30 metrů. Na štiky na kanále, nebo potopený les na Katjasee si našinec musí buť nechat zajít chuť, nebo se sem vypravit mimo sezonu a risknout ponory načerno.. Okolo vody i v kempu jsme zaznamenali posun spíš k horšímu, než k lepšímu: Na mnoha místech, kde býval zlatavý písek je bahno a pláže zarostlé rakosím. V kempu nepořádek na který jsme u dederonů nebyli zvyklí a v horkých dnech jsme objevili jediný stánek s občerstvením, kde “na přání” natočili pivo do skla. Soudruzi z NDR také zborili legendarni "chlastaci" hangár v kempu a místo po něm zeje prázdnotou. Pro nás, coby pamětníky, je Helena bez hangáru ja...

    Horka 20. – 21.července 2013 Další z víkendů strávených v krásné přírodě. V lomu Horka, oblíbené destinaci pravověrných Hastrmanů, opět přibyla voda a nad lomem také přibyla nová vyhlídková terasa s lavičkou.   V průběhu sobotního dopoledne dal Svatý Petr na naše přání a rozehnal ranní oblačnost. Udělal to tak dokonale, že z bezmračné oblohy začalo slunce nebezpečně připalovat. To jsme ještě netušili, že nám na neděli nachystal hotovou výheň. O to příjemnější bylo zanoření do chladivé hloubky, předtím však bylo nutné se do vody probojovat. O místo na úzkém schodišti soupeřili rekreační potápěči s početným davem technických těžkooděnců. Voda se oproti minulému víkendu trochu zhoršila, přesto viditelnost dosahovala místy 8 – 10 metrů. Teplota kolem 8°C v hloubce se prakticky nezměnila, zato na hladině se přiblížila k sympatickým 20 °C. Zaplavat si konečně mohli i plavci, kteří nepaří mezi členy otužileckých spolků. K praktické části kurzu P* vedeného Mírou Hodaněm se dostavilo 8 uchazečů. Během čtyř ponorů ladili trim a opakovali grify naučené v bazénu. Někteří v závěru za odměnu proplavali domečkem, který je nyní již ve 32 metrech!   Sobotní večer probíhající podle standardního scénáře byl tentokrát doplněn o vyšší „přidanou hodnotu“. Po tradičním grilování zbyl při poseze...

  Hastrmanní apnea-víkend Horka, 13. – 14.července 2013   Sobotní ráno na lomu se sešla téměř dvacítka Hastrmanů a příznivců našeho klubu. Odměnou za časné vstávání jim bylo slunečné počasí a voda se skvělou viditelností. Vedle kurzu P* vedeného Mírou Hodaněm proběhla praxe kurzu Apnea Diver. Vyzbrojeni zkušenostmi z několika bazénových lekcí na Mělníce i osmimetrových ponorů v liberecké jámě dospěli k závěrečnému bodu svého snažení . Jak propastný je rozdíl mezi ponory v salonním prostředí vyhřátých bazénů a tréninkové jámy  ve srovnání s vodou v lomu měli poznat vzápětí…  Teplota vody svými 10 – 18 stupínky totiž výrazně zaostala za očekáváním. Správně vybavené fredivery to nezaskočilo, zato ostatní čekal „očistec“.  Oděni ve slušivých, zbrusu nových 3 mm oblecích střihu SHORT ze známého potápěčského obchodu LIDL,  museli nedostatečnou tloušťku neoprenu nahrazovat nadšením a vysokou mírou osobní chrabrosti.  Ani hřejivý pocit z ušetřených finančních prostředků za dlouhé obleky prý moc nepomáhal.   Mezi ponory a v podvečer došlo na grilování a všeobecné veselí. Velký úspěch sklidila výborná ukrajinská specialita od šéfkuchaře Ivana , stejně jako zlatá vodka a jiné kalorické bomby...   Slunečné nedělní ráno rychle vystřídala zatažená obloha. Opakované...

Druhá cesta za „hlubokou vodou“ přinesla své ovoce…Téměř všichni účastníci nedělního tréninku v Jámě v Liberci si posunuli svůj „halový rekord“ na hranici 8,5 metrů.  Každý si zde ověřil, že „má na víc“! Jáma poskytuje ideální prostředí k přípravě na „zlatý hřeb“ výcviku  - apnea víkend na lomu Horka - naplánovaný na polovinu července…  těšme se…    ...

    Trochu se zpožděním, ale přece jen bych se rád podělil o zážitky individuální výpravy do oblasti Marsa Alam. Vlastně hlavním důvodem mé cesty v polovině května tohoto roku byl dugong nebo také mořská kráva. Ale pěkně po pořádku... 8. března, v ranním oparu můj dlouholetý kamarád a kolega Venca Vašek spolehlivě dosedá se svým B 737–800 na ranvej malého letiště Marsa Alam, ze kterého je to do Marsa Alamu vlastně ještě asi 60 km. Já po obvyklých formalitách nasedám do autokaru, abych se po 10 minutách jízdy ocitl v příjemném Three Corners Beach Resortu, ve kterém se nachází i potápěčské centrum See World vedené sympatickým Italem Andreou. Co je hlavní, vše perfektně funguje, a denní výběr nabízí výjezd na dvě lokality a neomezení potápění na pěkném house reefu. Na ponory mimo základnu se vyjíždí mezi 8 a 9 hodinou a návrat, kromě výjezdů na vzdálené lokality, jako je vrak na Abu Ghusun, u kterého vás vítají zvědaví plachetníci nebo cesta rychlým člunem na Elphistone za kladivouny, je mezi 13 až 15 hodinou. To umožňuje po návratu z většiny ponorů doplnit kalorie v typické hotelové jídelně se standardní egyptskou nabídkou programu All incusive. Hned druhý den se vydáváme spolu s dvojicí Italů a Holanďanů na lokalitu Abu Dabbab a po slabé hodince jízdy se již soukáme do neoprénů a v hloubce 6 -10 m hledáme v pís...

  Dahab ! Jako každé jaro , tak i letos vyrazila naše , tentokrát menší skupinka , do Egyptského Dahabu . Většina ,,hastrmanů"  Dahab důvěrně zná a již zde opakovaně byla , ale tentokrát  jsem jsme narazili na neobvyklý ,,úkaz". V Dahabu nejsou turisti ! Kolonáda , kde se nedalo večer projít je prázdná , v restauracích je obsazen jeden stůl a na Planetě bylo celkem 12 potápěčů včetně nás ! Není ale čemu se divit : obecný ,,nedostatek" peněz , politická situace v Egyptě a dvacetiletá devastace pobřežních reefů , přinesla své ,,výsledky" ! Velice mě to připomělo rok 2001 po pádu ,,dvojčat" , tehdy se lidé báli létat a v Dahabu jsme také chodili sami. Tentokrát je to , ale něco zcela jiného a myslím , že Egypt se z této situace bude dlouho dostávat !   Potápko ! Nic méně nám to až tolik nevadilo a tak jsme celkem 13. ponory opotápěli všechny lokality jak na jihu , tak na severu. Varlík již tradičně po zanoření nastartoval své kolo , Slávek (2x Véčko) obdivoval krásu korálového moře , Rudánek jako obvykle prudil a já jsem úspěšně rehabilitoval a připsal 10 ponorů ! Naše česká divemástrině Krystínka dostala nové blesky a tak měla , k naší radosti , úplně jiné starosti a my volno !   Počasí ! jsme si tentokrát užívali do sytosti přez den horko jak v pekle 40°C , v noci 34°C a voda měla příjemných 25 - 26°C . Po příletu domů jsme všichni na...

  Sveta Marina  a Gruenersee   Tradiční jarní výjezd do slaných vod Jadranu byl tentokrát spojen s intenzivním tréninkem a výcvikem kurzistů na CMAS P2. Bydlení u Zuzany opět nemělo chybu, počasí  sice občas pozlobilo, ale dovolilo nám úspěšné zvládání dvou ponorů denně. Voda nic moc: viditelnosti kolem 8 - 15 metrů nepatří na Marině k nejlepším. Voda svižná kolem 13 stupínků, jen vrstvička při hladině dokázala vyloudit na computerech sympatických 17 °C. Jojo ponory při nouzových výstupech a vynášení bezvládného partnera dávaly dávaly kurzistům zabrat, ale úspěšně se s nimi vypořádali. Navigace a vypouštění dekompresních bójí bylo po předchozím tréninku již rutinní záležitostí. Po večerech přicházela řadu teorie vhodně sladěná s grilováním. Zde je třeba poděkovat nekurzujícím členům výpravy za péči o naše žaludky. V neděli  jsme vyrazili již kolem sedmé hodiny. Postupným cílem na cestě domů byla návštěva Gruenersee u Brucku. Bez naviganích problémů jsme jezero našli, nameldovali se na bázi a hurá do vody.  Vrchní vrstva byla poněkud zakalená, ale ve dvou metrech se již otevřel výhled do dálky, snad 20 - 30 metrů. Zákal nad námi připomínal zataženou oblohu s mraky, což třeba u lavičky na zelené louce v hloubce kolem 3 metrů vytvářelo fotogenické scenérie. Škoda, na fotografování jsme bohužel nebyli vybaveni. Voda...

Hastrman na Bali. .. bylo to včera, ale je to ještě pravda?   Vzhledem k tomu, že na konci března měli odjet téměř všichni Hastrmani do Mexika, a mě pojal stesk po vyhřátém moři,  rozhodli jsme se s  mojí ženou Monikou, že to tak být nemůže a hledali jsme lokalitu, kterou bychom mohli navštívit a realizovali tak požadavky na dovolenou obou. Jsme spolu již nekonečně dlouho, tak víme, co ten druhý rád. Mojí ženu zajímá historicko-sociální turistika a mě jak jinak potápění a místní flora. Nakonec padlo rozhodnutí na Indonezii, konkrétně ostrov Bali. Ale kam tak rychle, či na rychlo? Po několika večerech na internetu a následném hodnocení, jsme tentokrát vyjímečně vsadili na jistotu. Oslovil jsem potápěčskou základnu RELAX BALI, kterou provozují Češi již několik let. A dobře jsme udělali, protože výsledek předčil očekávání. Cesta přes Frankfurt a Tai Pei sice dlouhá, nicméně přežít se to dalo a v Duty Free Tai Pei měli akci na CHIVAS REGAL. Velmi povedené   Po přistání v Denpasaru na nás čekal řidič a odvezl nás na bázi, kde nás čekala velmi příjemná a na české provozovatele velmi vstřícná atmosfera. Potom už jen sprcha, večeře, oceán, oceán, oceán. Během pobytu jsme si program měnili, jak jsme chtěli a vždy bylo s úsměvem provedeno. Co se týká výletů, jak požadovala Monika, někdy jsme jeli autem se šoférem někd...

Hastrmanní výprava za krásami Yucatanu
... pak nás pohltila haloklina... božsky tichý svět kolem mne se náhle rozmazal a chvílemi se úplně ztrácel. V podzemí mexického Yucatanu zůstávám jen sama se sebou a s ozvěnou mého dechu. Všechny myšlenky odplouvají a uprostřed čisté hlavy převládá jediný pocit - právě jsem objevila novou dimenzi štěstí! Potápění v cenotech Speleolog by suše řekl, že jsme během ponorů mohli vidět stalagmity, stalaktity, stalagnáty .. zkrátka všechny možné útvary krápníkových jeskyní. Ale pravda je úplně jiná. Ve skutečnosti jsme totiž navštívili cizí planetu a přes zornice potapěčské masky pozorovali vlastní prehistorii. V klukovských prolejzačkách mezi krápníky nám naše baterky metr po metru odkrývaly neuvěřitelné scenérie. Co ponor - to unikátní zážitek. Fantastické přírodní světelné efekty, které by těžko kdo vymyslel. S pusou dokořán jsem nezůstala zírat jen proto, že by mi do ní nateklo, a to by asi v jeskyni nebyl moc dobrý nápad. Posvítit si uprostřed té nádhery na fosilie, tak to byla další lekce z vyšší dívčí...  A co o centech říká wikipedie? Cenote (podle mayského názvu na Yucatánu – množné číslo ve španělštině zní cenotes) je zatopený závrt krasového původu, jaké se nacházejí ve velmi hlubokých jeskyních s provalenými stropy i více pater nad sebo...

    SAFAGA 29.12. 2012 až 5.1. 2013 Účastníci potápky: Pepa Veselý, Markéta a David Váňovi, Jirka Zakouřil, Jarda Kraj Nepotápky: Eva Z. a Eva K.   Tušili jsme, že ani letošní vánoční svátky nebudou výjimkou a že to dříve nebo později musí přijít. Červík, co vytrvale nahlodává šedou kůru mozkovou. Záludná myšlenka, která nepřestává dotírat a brzy se promění v letenky. A taky že jo. V rámci okolního předvánočního shonu tudíž jako obvykle nebrouzdáme po obchoďácích, nýbrž po Internetu. Snažíme se zabookovat co nejbližší termín odletu za obyvateli Rudého moře, jež by nám nahradili nebožtíky kapry z Třeboně, chudáky, co brzy nenávratně zmizí v útrobách několika miliónů spoluobčanů. Hospodářská krize se ale opět projevila v plné míře. Letenky do Egypta beznadějně vyprodané. Další možnost až 29.12.2012. A světe, nediv se. Několik sedaček již obsazeno pasažéry z rodu Hastrman. Z našeho soukromého buddy Silvestra se tedy začíná klubat hastrmanské veselí. A aby taky ne, když za tou celou náhodičkou vězí Pepa Veselý. Jede se tedy společně s ostatními kamarády do Safagy!   A nyní už jen suše mokrá fakta: Absolvovali jsme 12 krásných ponorů z lodi, přičemž co ponor, to jiná lokalita s bohatými korálovými útesy a životem. V našich sítích vzpomínek uvízlo: - mnoho kusů Puffer, Lionfish, rejnoků (Blu...

    navzdory předpokladům a mírnému konci podzimu byla Rumchalpa pod 3 cm vrstvou souvislého ledu. Někteří z Hastrmanů si tak neplánovaně "fikli" svůj první ponor pod ledem. Netroufám si popisovat jejich pocity: jaké to bylo brzy doplní sami... Teploměr se ve vodě ustálil na 4 °C,  viditelnost se běžně pohybovala kolem pěti metrů, ale místy se zlepšila na příjemných 7-8 metrů. Zákal se posunul na 13 a místy až 14 m a odkryl tak méně známé pohledy na konfiguraci dna. Jenom štiky se nám, až na malé výjimky, vyhýbaly.   Boďa, Jaromír, Tomáš, Patrik a David  ...